
Život na UWC
Přesun na střední školu do zahraničí je zajisté věc náročná, ale také transformující. Každý jej prožívá jinak. Proto si právě na této stránce máte možnost přečíst názory našich studentů na různé aspekty jejich dennodenního UWC života.
„Musím říct, že pro mne přesun za hranice nebyl zas až tak razantní změnou, byla to spíše ztráta pohodlí a lineárnosti, na které jsem si musel nejvíce zvyknout, nicméně rád zvyknout.“
Roman Bína (UWCiM ’12)„Asi první měsíc byl, jako když člověk najednou spadne do vody a snaží se plavat. Pak to bylo lepší a lepší a nakonec už skvělé.“
Daniel Soukup (UWCAC ’95)„Moji spolužáci byli velmi různí. Já jsem očekávala skupinku slušňáckých idealistických skautů, protože jsem byla slušňácká idealistická skautka, a objevila jsem pestrou směsici různých lidí, kteří měli různé hodnoty. Někteří šli na UWC kvůli tomu, že chtěli zachránit svět, jiné zajímala Indie, řada z nich byla velmi tvůrčích, se spoustou z nich byla legrace a našli se i tací, kterým škola sloužila jako vstupenka na prestižní zahraniční univerzity. Život na koleji byl skvělý. Dodneška si pamatuji společné palačinkové snídaně, večeře na střeše, západy slunce a duševní a tvůrčí volnost, která dávala křídla. Ale taky to občas bylo těžké.“
Anna Kšírová (MUWC ’03)„Určitě mi dost pomohlo, že jsem potkal radikální lidi, se kterými jsem se skamarádil a kteří mi těžce nabořili moje představy o světě. Zhruba bych to shrnul takto - před odletem do Hongkongu bych s klidným srdcem řekl, že komunisti jsou kokoti. Najednou jsem měl pár velice dobrých kamarádů, kteří byli komunisti, ale určitě ne kokoti. S těmihle věcmi se nebylo lehké vypořádat, ale myslím si, že jsem teď díky tomu otevřenější.“
Emanuel Buzek (UWC LPC ’07)„Život v "Boarding house" je ohromující. Ačkoli je každý naprosto odlišný a jedinečný, odloučení od domova všechny UWC studenty spojuje. Naše komunita funguje jako jedna velká rodina a ačkoli to zní jako cliché, jsme tu doopravdy jeden pro druhého. Navíc kde jinde byste mohli mít možnost neustálého přístupu k Vašim nejlepším přátelům…Ano, odloučení od rodinného života je zpočátku neobvyklé, na druhou stranu jsem se naučil více vážit každého momentu, kdy jsem zpět doma. Krom toho, v dnešní době moderních technologií je velmi jednoduché zůstat v pravidelné komunikaci s rodiči.“
Son Tran Tuan (UWCSEA '12)